CHILD INJURY FREQUENCY IN THE SOUTH-BOHEMIAN REGION – AN EPIDEMIOLOGICAL STUDY

Dominika Průchová^{1, 2}, Miloš Velemínský¹, Andrea Vitošová², Michaela Lavičková¹, Pravoslav Stránský^3
1Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických a preklinických oborů; ²Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav zdravotně sociální práce; ³Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, katedra biofyziky

Korespondenční autor: Dominika Průchová (dpruchova@seznam.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:24. 1. 2012
Accepted: 3. 5. 2012
Published online: 29. 6. 2012

Summary

The prevention of injuries belongs to main priorities of the World Health Organization. In children and adolescents, the injury rate comes to the fore in terms of the interest of the whole society in all the advanced countries of the world. Given the topical nature of the problem and absence of detailed epidemiological data concerning the child injury frequency, a study of child injuries in the South-Bohemian Region was implemented under the auspices of the Faculty of Health and Social Studies.

The target of the work presented here was to evaluate the injury frequency depending on the age, gender, nature of the accident, site and activity, type and mechanism of the injury. The research was performed in a time period from 1. 7. 2009 to 31. 12. 2010 and supported by the Internal Grant Agency of the Czech Ministry of Health. The sample group included children (under 18 years of age), who experienced an accident in the period monitored provided that their parents asked for a medical attendance in a medical institution within the South-Bohemian Region. The results of the study were statistically processed by methods of descriptive statistics and non-parametric tests.

The publication summarizes results of combinations of variables, which exerted a statistical significance. We acquired 874 questionnaires in the South-Bohemian Region, concerning 513 (58.7%) accidents in boys and 361 ones (41.3%) in girls. Most accidents were encountered in children aged 11 to 14 years (total of 225 injuries) and in those aged 15 to 18 years (total of 188 injuries). The injuries increase in number with increasing age. Most injuries were suffered in the home environment and surroundings. We also studied injuries experienced during sport activities and tested relationships between the gender and activity during the accident, type of the sport, nature of the sport activity and site of the injury. We also statistically tested the relationship between the child gender and activity during the injury suffered in the school. We also found the fall as an injury mechanism to be considerably prevalent in children aged 0 to 1 year.

Enhancement of the general prevention is an important tool – increase in the awareness, promotion of protective and safety tools, potentiation of the child fitness etc. and also enhancement of the prevention aimed at risk situations and risk groups of citizens (children, adolescents).

Keywords: child injuries – family socioeconomic situation – risk factors – prevention – South-Bohemian Region

Souhrn

Prevence úrazů je jednou z hlavních priorit Světové zdravotnické organizace (WHO). Úrazovost dětí a dospívajících se dostává do popředí celospolečenského zájmu ve všech vyspělých zemích světa. Vzhledem k aktuálnosti dané problematiky a absenci podrobnějších epidemiologických dat týkajících se dětské úrazovosti byla pod záštitou Zdravotně sociální fakulty realizována studie dětských úrazů v Jihočeském kraji.

Cílem práce bylo zhodnotit výskyt úrazů podle věku, pohlaví, charakteru úrazu, místa a činnosti, typu a mechanismu úrazu. Výzkum byl realizován v časovém období od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2010 za podpory Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR. Výzkumný soubor tvořily děti (do 18 let), které ve sledovaném období utrpěly úraz, a rodiče vyhledali lékařské ošetření ve zdravotnickém zařízení v rámci Jihočeského kraje (PLDD). Výsledky studie byly statisticky zpracovány metodami deskriptivní statistiky a neparametrický­mi testy.

V publikaci jsou uvedeny výsledky kombinací proměnných, které vykazují statistickou významnost. Získali jsme 874 dotazníků v Jihočeském kraji, z toho bylo 513 (58,7 %) úrazů u chlapců a 361 (41,3 %) u dívek. Nejvíce úrazů bylo ve věkové skupině 11–14 let, celkem 225 úrazů, a ve věkové skupině 15–18 let, celkem 188 úrazů. Se stoupajícím věkem počet úrazů stoupá. Nejvíce úrazů se stalo v domácím prostředí a okolí. Zaměřili jsme se také na úrazy při sportu a testovali jsme vztah mezi pohlavím a činností při úrazu, typem sportu, druhem sportovní aktivity a místem úrazu. Statisticky jsme testovali také vztah mezi pohlavím dítěte a činností při úrazu ve škole. Dále jsme zjistili, že pád jako mechanismus úrazu výrazně převládá u dětí ve věkovém rozmezí 0–1 rok.

Důležitým nástrojem je posílení obecné prevence – zvýšení povědomí, propagace ochranných a bezpečnostních pomůcek, zvyšování tělesné zdatnosti dětí atd., dále posílení prevence zaměřené cíleně na rizikové situace a rizikové skupiny obyvatel (děti, dospívající).

Klíčová slova: úrazy dětí – socioekonomická situace rodiny – rizikové faktory – prevence – Jihočeský kraj

Literatura

1. Benešová V (2003). Bezpečný domov pro děti: rady jak zabránit úrazům dětí. 1. vyd. Praha: Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, 14 s.
2. Benešová V (2009). Prevence úrazů při pohybové aktivitě dětí. 1. vyd. Praha: Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, 27 s.
3. Benešová V et al. (2007). Sledování dětských úrazů ve vybraných regionech. Čes.-slov. pediatrie. 62/3: 371–375.
4. Blažek K et al. (2011). Vybrané vnější vlivy a druhy úrazů dětí v okrese České Budějovice. Prevence úrazů, otrav a násilí. VI/2: 141–153.
5. Contigency tables analysis was performed using GraphPad Prism version 4.00 for Windows (2003). GraphPad Software. [online]. San Diego California USA. [cit. 2011–05–12]. Dostupné z: www.graphpad.com
6. Čapková M (2008). Středisko prevence úrazů v JK – prevence úrazů u dětí do 3 let. Prevence úrazů, otrav a násilí. IV/2: 102–105.
7. Čelko AM (2003). Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. In Grivna M et al.: Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. 1. vyd. Praha: Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, s. 33–38.
8. Dunovský J (1986). Dítě a poruchy rodiny. 1. vyd. Praha: Avicenum, 140 s.
9. Ellsäßer G (2006). Epidemiological analysis of injuries among children under 15 years of age in Germany – The starting point for injury prevention. Gesundheitsween. VII/68: 421–428.
10. Fisher Exact Probability Test: 2×3 [online]. [cit. 2011–05–12]. Dostupné z: http://faculty.vassar.edu/…sarStats.htm
11. Grivna M (2003). Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. 1. vyd. Praha: Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, 144 s.
12. Grivna M et al (2006). Perspektiva v prevenci dětských úrazů v České republice. Čes.-slov. pediatrie. 61/6: 374–378.
13. Hintze J (2007). NCSS, PASS, and GESS. NCSS [online]. Kaysville, Utah, USA [cit. 2011–04–10]. Dostupné z: //www.ncss.com/
14. Home Safety Council (2009). New Home Safety Council; New Research Reveals the Majority of Parents Overlook Key Steps to Keep Curious Toddlers Safe at Home. Life Science Weekly. XI/1: 2770 p.
15. Marádová E (2003). Škola a ochrana dětí před úrazy. In Grivna, M. a kol.: Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. 1. vyd. Praha: Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, s. 56–67.
16. Peden M et al. (2008). World report on child injury prevention. WHO. 212 s.
17. Průchová D, Švancarová A, Truellová I (2010). Srovnání standardizované úmrtnosti dětí na úrazy v České republice se zahraničím. Prevence úrazů, otrav a násilí. VI/1: 78–88.
18. Quan L, Cummings S (2003). Characteristic of drowning by different age groups. Injury Prevention. IX/2: 163–168.
19. Sethi D, Toner E, Vincenten J et al. (2008). European report on child injury prevention. Regional office for Europe. WHO. 98 s.
20. Schnitzer PG (2006). Prevention of unintentional childhood injuries. American family physical. XI/74: 1864–1869.
21. Sridharan L, Crandall M (2011). Injury and health among children in vulnerable families. J Trauma. 70/6: 1539–1545.
22. StatSoft Inc. (2010). STATISTICA (data analysis software system), version 9.1. [online]. [cit. 2011–05–12]. Dostupné z: www.statsoft.com
23. Školáček I (2003). Dětské úrazy z vývojově-psychologického hlediska. In Grivna M et al.: Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. 1. vyd. Praha: Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, s. 24–32.
24. Tošovský V (2006). Chraňme děti před úrazy: prevence úrazů dětí a mládeže. 1. vyd. Praha: Alfa-Omega, 191 s.
25. Truellová I (2009). Prevence dětských úrazů v praxi praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD). Prevence úrazů, otrav a násillí. V/2: 103–116.
26. Truellová I, Benešová V (2009). Prevence domácích úrazů v praxi praktických lékařů pro děti a dorost: bezpečné domácí prostředí pro děti. 1. vyd. Olomouc: Solen, 30 s.
27. Velemínský M, Průchová D, Vitošová A, Lavičková M, Stránský P (2012). The relationship between family socioeconomic condition and childhood injury frequency in selected locations in the Czech Republic. Med SciMonit. 18/3: 19–27.